Máte také rádi cestování časem?

Já vím moc dobře, jakej je rok a že panovníkem je Miloš Zeman,“ utrhl se na něj Mrázek.  „Zemanem tohoto panství jest Matěj Pšenička, žádného zemana Miloše neznám.“

Jestli jsem se jako autorka na něčem "vyřádila", pak to jsou určitě pasáže o cestování časem. Tady se policista Petr Mrázek ocitá v roce 1625:

Nejméně tři osoby by na policistovu otázku, kde je Petr Mrázek, dokázaly odpovědět lépe. Dva z nich byli dva mladí strážní, stojící u staré hradní brány a třetí z nich byl vzteklý promáčený policista, který se soukal z vodního příkopu.

„Kde je ten chlap?“ mrmlal si Mrázek a zmateně se rozhlížel, zda neuvidí Záviše. Nechápal, co se s ním stalo, ale usoudil, že je asi zmatený z toho nepříjemného světla, které ho před chvílí obklopilo. Spadl odněkud někam z výšky a jediné logické vysvětlení bylo, že musel nějak vypadnout z okna, i když neměl žádnou představu jak. Navíc se také trochu praštil do hlavy a to možná vysvětlovalo, proč si nevybavoval, co přesně se dělo.

Pak si konečně všiml obou mladých strážných a zavřené brány, která byla za nimi. Byli to asi nějací studenti. Dívali se na něho napůl zvědavě a napůl provinile. Zabrali se tak do rozhovoru, že si vůbec nevšimli, že se v okolí někdo pohybuje a že ten dotyčný dokonce zvládl spadnout do vodního příkopu.

Mrázek uvažoval o tom, že ředitel měl asi nějakou hypermoderní zbraň. Nebyl si jistý, jestli jeho výstřel Bezkočku zasáhl, protože ho ve chvíli, kdy zmáčkl spoušť, oslnilo to světlo, ale zpátky už tam jít nechtěl.

Vyškrábal se z vody ven a s trochu klidnější hlavou se rozhodl zavolat speciální posily. Jeho mobil ale nefungoval, navzdory tomu, že byl údajně vodotěsný – někdo, jak se zdálo, zase šetřil na policejním vybavení a bránil mu dělat pořádně jeho práci.

„Hej, kluci,“ zavolal na ty dva studenty, „Nemáte mobil? Nemám tady signál nebo mi ten můj odešel kvůli té vodě."

„Což nám ten žváč chce povědíti?" podivil se jeden z nich.

„Což jest mobil? Míníš snad jakési hovado?" zaváhal druhý a nechápavě zavrtěl hlavou. „Utekl ti kůň?“

„Nikoliv, mluví o pečeti - signum," zamrmlal první a nahlas se zeptal: „Potřebuješ písaře?"

„Potřebuju si zavolat do Prahy," zopakoval policista svoji žádost.

Muži vyprskli smíchy.

„Zkus vylézti na strom," navrhl mu jeden. „Budeš-li zvučně volati, snad bude slyšán hlas tvůj ve vsi sousední, avšak v Praze?"

„Zříš odění jeho?" zašeptal druhý potichu. „Věru, že jest to blázen a jistě jest také ochmelen."

Jeden ze strážných popošel k Mrázkovi, šťouchl toho podivného chlápka do nápisu na prsou a zeptal se: „Což jest policie?"

Petr Mrázek věděl o zdejší škole, že se tu studenti učí o minulosti pomocí různých her, ale teď na to neměl vážně náladu.

„Tak dost, kluci,“ obořil se na mladé strážné. „Tohle je vážná věc, opravdu nutně potřebuju telefon.“

„Chceš si koupiti tele?“ podíval se na něho jeden z mladíků a doufal, že tomu podivínovi konečně trochu rozumí.

Mrázek se zamračil. „Je hezký, že tu školu tak žerete, ale já tady něco důležitého vyšetřuju, takže by bylo fajn, kdybyste si na chvíli přestali hrát na patnácté století, nebo jaký to zrovna máte rok.“

„Jest rok 1625,“ snažil se mu být trochu nápomocný strážný, „věru jsi jistě velmi ochmelen, když nevíš ani toho, jakáž jest doba.“

„Jsi v zemích koruny české,“ dodal druhý z mužů, přesvědčený, že ten blázen, se kterým mluví, dočista ztratil hlavu, „a panovníkem jest-“

„Já vím moc dobře, jakej je rok a že panovníkem je Miloš Zeman,“ utrhl se na něj Mrázek. „Tohle je maření policejního vyšetřování,“ rozčiloval se dál, „a mě už ty vaše blbý srandičky nebaví. Máte štěstí, že ještě nejste plnoletý. Takže kdybyste mě teď laskavě pustili dovnitř, rád bych pokračoval ve své práci.“

Mrázek už nebyl jediný, komu docházela trpělivost, ale jeden ze strážných učinil ještě poslední zdvořilý pokus mu pomoci: „Zemanem tohoto panství jest Matěj Pšenička, žádného zemana Miloše neznám.“

Policista zavrtěl rozčileně hlavou a chtěl ještě něco dodat, ale při tom pohybu zavadil pohledem o kopec, na kterém měla stát zbrusu nová rozhledna. Byla to dominanta tohoto kraje a on ji teď neviděl.

Rozhodl se, že se tu trochu porozhlédne a vydal se zpátky na parkoviště. Tam, kde mělo být parkoviště, byly ale budovy starého hradu. Za nimi byl jen les a prašná cesta, po které přijížděl ke hradu kočár. Začal se otáčet kolem dokola a všiml si jakési stařenky, která šla s nůší na zádech ke hradu. Na místě, kde měl být les, viděl louky a malý domek, a když se podíval do dálky tam, kde měla být na obzoru vidět dálnice, zahlédl nějaký hrádek. Roztřeseně se posadil na kámen a přemýšlel, co to má znamenat.

Dodatek: Tohle je pasáž z knihy "Masožravá učebnice", která se částečně odehrává i v letech 1625-1630. Mimo jiné se v ní věnuji pronásledování církve po Bílé hoře a některým základním myšlenkám křesťanství, ale je to i dobrodružný příběh, ve kterém se luští tajemné poselství, a paradoxy cestování časem zamotají hlavním postavám na chvíli docela dost hlavu.

Autor: Markéta Chaloupková | pátek 28.1.2022 9:43 | karma článku: 10,32 | přečteno: 225x
  • Další články autora

Markéta Chaloupková

Sen o Popelce

Jen takové krátké zamyšlení o tom, jak se plní životní sny. Plní se, ale jinak, než si to představujeme.

4.4.2022 v 13:35 | Karma: 9,80 | Přečteno: 188x | Diskuse| Poezie a próza

Markéta Chaloupková

Až přiletí výři... dostaneš tečku X.

„Jas-“ začal jsem automaticky, ale rychle jsem se opravil a místo toho jsem řekl: „Jasné nebe, co tady děláš?“ Výraz hrůzy, který se jí na chvíli objevil v očích, vystřídala úleva.

11.3.2022 v 9:48 | Karma: 3,85 | Přečteno: 104x | Diskuse| Poezie a próza

Markéta Chaloupková

Až přiletí výři... dostaneš tečku IX.

... protože to moc dobře nehořelo, hrábl jsem po dalším štosu novin. A z nich vypadlo cosi stočeného do ruličky...

9.3.2022 v 15:21 | Karma: 4,58 | Přečteno: 95x | Diskuse| Poezie a próza

Markéta Chaloupková

Pták Ohnivák 6/6

„Copak? Právě vyšla nějaká nová stavebnice?“ rýpl si Mirek. Pravoslav rozpačitě zavrtěl hlavou, kousl se do rtu a podíval se na rodiče. „Něco bych chtěl, ale skoro se to bojím říct, je to totiž moc drahé.“

7.3.2022 v 9:24 | Karma: 4,54 | Přečteno: 66x | Diskuse| Poezie a próza

Markéta Chaloupková

Až přiletí výři... dostaneš tečku VIII.

„Vstup dovnitř je samozřejmě jen pro vyvolené, kteří procházejí zasvěcením a jinak je přísně trestaný.“ Polkl jsem. Tento drobný detail mi zapomněli sdělit předem.

5.3.2022 v 11:43 | Karma: 5,12 | Přečteno: 108x | Diskuse| Poezie a próza

Markéta Chaloupková

Pták Ohnivák 5/6

„Nepotřebujeme, abys nám dávala nějaké znamení, poznáme tě i tak,“ řekla Ryška a dotkla se jejích zlatých vlasů. „Kolik to tak váží?“ řekla zamyšleně. „Chodíš totiž jako prkno, víš? Musí tě to táhnout dozadu.“

3.3.2022 v 18:51 | Karma: 0 | Přečteno: 58x | Diskuse| Poezie a próza

Markéta Chaloupková

Pták Ohnivák 4/6

Ryška ho ani nenechala domluvit. „Vy chcete vyměnit koně za ženskou? To si děláte legraci? Říká vám něco datum 6. prosince 1865?... ...od té doby už není v civilizovaném světě zvykem kupovat si lidi, ani za peníze, ani za koně..."

27.2.2022 v 13:39 | Karma: 0 | Přečteno: 64x | Diskuse| Poezie a próza

Markéta Chaloupková

Až přiletí výři... dostaneš tečku VII.

„Řeknu vám něco o těch posvátných textech. Něco, co ví jen zasvěcení. Je to ta část, kvůli které jsem byl vyloučený z jejich středu.“

25.2.2022 v 9:31 | Karma: 6,01 | Přečteno: 115x | Diskuse| Poezie a próza

Markéta Chaloupková

Pták Ohnivák 3/6

"Bude to ale složité, drahé a dost riskantní,“ vysvětlovala mu Ryška potichu. „Kdyby nás chytili, tak jsme v hrozném průšvihu.“ „Co blázníš?“ podíval se na ni Pravoslav. „Snad nemyslíš, že toho ptáka chci ukrást?"

24.2.2022 v 12:49 | Karma: 3,90 | Přečteno: 54x | Diskuse| Poezie a próza

Markéta Chaloupková

Pták Ohnivák 2/6

Pravoslav na něho zůstal zírat s otevřenou pusou a až když pták usedl na strom, aby uklovl zlaté jablko, tak se princ vzpamatoval. Sebral se země poloprázdnou termosku s kafem a hodil ji po něm.

23.2.2022 v 8:54 | Karma: 0 | Přečteno: 70x | Diskuse| Poezie a próza

Markéta Chaloupková

Pták Ohnivák 1/6

„Odteď tam budete v noci na střídačku hlídat, kluci,“ řekl král a princové na něho vykulili oči. „Proč my?“ podíval se Mirek nechápavě na svého tátu. „Proč tam nepošleš ochranku nebo nějakého detektiva?“

22.2.2022 v 11:07 | Karma: 5,63 | Přečteno: 116x | Diskuse| Poezie a próza

Markéta Chaloupková

Až přiletí výři... dostaneš tečku VI.

„My jsme Odpírači, jestli jsi vo nás ještě neslyšel,“ houkl na mě další z hostů. „Takže si buď laskavě umej ksicht nebo pokračuj v cestě.“

21.2.2022 v 10:22 | Karma: 6,37 | Přečteno: 218x | Diskuse| Poezie a próza

Markéta Chaloupková

Živá voda III. (konec)

Víte, byla by to smutná svatba, kdyby na ni ti dva bratři nemohli jít, kdyby jeden z nich tvrdl někde ve vězení nebo kdyby se s otcem rozešli ve zlém. Matoušovi těch pár dní ve vazbě dočista stačilo...

19.2.2022 v 10:07 | Karma: 0 | Přečteno: 68x | Diskuse| Poezie a próza

Markéta Chaloupková

Živá voda II.

„Takže vaše maminka tvrdí, že spala v zakletém zámku na zlatém loži, a když kletba pominula, všimla si, že má u sebe cizí stříbrný pásek, a následně zjistila, že čeká dítě,“ zopakoval Ali to, co mu trochu nesouvisle sdělil princ.

17.2.2022 v 16:19 | Karma: 5,96 | Přečteno: 130x | Diskuse| Poezie a próza

Markéta Chaloupková

Živá voda I.

Mladý králevic jede pro Živou vodu. Stráví hodinu na zakletém zámku. Zírá na nádhernou spící dívku. Sundá si pásek a vezme si její. Odjede. Zní to tak prostě. Téměř sprostě: brzy potom dostala ta královna krásného synáčka....

16.2.2022 v 8:29 | Karma: 7,68 | Přečteno: 257x | Diskuse| Poezie a próza

Markéta Chaloupková

Tajemství jeskyně Altemirka

„No, z takového hmyzu, myší, hlemýžďů, netopýrů a slepýšů se dá určitě něco vykoumat,“ řekla maminka žertem. „Třeba poměrně vydatný oběd.“ V ten okamžik Linda zalapala po dechu. „To jsou přece ty malby. Malby z jeskyně Altemirka.."

14.2.2022 v 9:40 | Karma: 3,90 | Přečteno: 114x | Diskuse| Poezie a próza

Markéta Chaloupková

Až přiletí výři... dostaneš tečku V.

Až přiletí výři... dostaneš tečku. Vlastně hned několik teček, protože tečkování je to jediné, co dokáže trpaslíky před nebezpečnými výry ochránit. A tak se společnost rozdělí na tečkované a neotečkované...

11.2.2022 v 14:58 | Karma: 4,34 | Přečteno: 155x | Diskuse| Poezie a próza

Markéta Chaloupková

Kama-šutra

Povídka Kama-šutra je určená všem, kdo milují Terryho Pratchetta - vystupují v ní totiž jeho postavy. Napsala jsem ji kdysi pro literární soutěž na discworld.cz a vyhrála s ní 2. místo (roku 2012).

9.2.2022 v 11:30 | Karma: 7,29 | Přečteno: 178x | Diskuse| Poezie a próza

Markéta Chaloupková

Cesta domů (ukázka)

„Křesťani,“ procedil nenávistně mezi zuby. „Jak by bez nich bylo na světě hezky!“ Cesta domů je knížka o pronásledování valdenských roku 1655, fiktivní příběh je založený na popisech Komenského (Historia o těžkých protivenstvích).

7.2.2022 v 9:23 | Karma: 4,78 | Přečteno: 81x | Diskuse| Poezie a próza

Markéta Chaloupková

Až přiletí výři... dostaneš tečku IV.

Až přiletí výři... dostaneš tečku. Vlastně hned několik teček, protože tečkování je to jediné, co dokáže trpaslíky před nebezpečnými výry ochránit. A tak se společnost rozdělí na tečkované a neotečkované...

4.2.2022 v 10:36 | Karma: 7,38 | Přečteno: 145x | Diskuse| Poezie a próza
  • Počet článků 25
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 137x
Narodila jsem se s pupeční šňůrou připoutanou ke knize. Jsem nejen vášnivá čtenářka a bývalá překladatelka na mateřské, ale i věčný pisálek. Jsem autorkou knihy "Závěť Kryštofa Prevíta, pána z Povidliček a Satelitů" a 14ti dalších stejně neznámých titulů. Můj web: www.doctecky.cz a nabídka mých knih: https://www.palmknihy.cz/autor/marketa-chaloupkova